V CLIL je podstatné soustředit se na kognitivní náročnost otázek, které pokládáme. Otázky s nízkou kognitivní náročností totiž spíše než porozumění ověřují schopnost orientace čtenáře v textu, případně schopnost najít v textu konkrétní slovo. Učitel by se měl zamýšlet nad tím, jaké typy otázek pokládá – jestli nutí žáky jen číst nahlas, jestli je vede k samostatnému formulování vět, nebo dokonce k samostatnému formulování myšlenek, názorů a k argumentaci. Na druhou stranu, čím vyšší je kognitivní náročnost otázky, tím složitější jazykové struktury bude žák zpravidla potřebovat, aby na ni dokázal odpovědět. Jak žákovi pomoci tuto bariéru překonat, si ukážeme v následujících ukázkách. Vezmeme neupravený text o Pythagorovi jako základ (z kap. 12.5), na kterém ukážeme otázky postupně gradované podle jazykové a kognitivní náročnosti.
1. Otázky, které přesně používají formulaci z textu. Chybějící informaci lze snadno najít a doslova z textu ocitovat. Často je možné otázky zodpovědět, aniž by žák skutečně porozuměl zadání – ověřují spíše jeho orientaci v textu než skutečné porozumění.
- Why is there only very little reliable information known about him?
- Where is Pythagoras said to have ended his days?
- What is Pythagoras best known for?
2. Otázky, které nevyužívají formulaci z textu, ale odpověď lze jednoznačně určit. Je nutné zvolit úroveň jazyka tak, aby žákům v úspěchu nebránilo neporozumění otázce.
- Why don‘t we have much information about Pythagoras?
- Where did Pythagoras die?
- What is his most famous achievement?
3. Otázky, které nutí žáka dávat do souvislostí různé informace z textu. Vyžadují, aby žák na text kriticky nahlížel, argumentoval. Tyto otázky aktivizují vyšší kognitivní funkce.
- In what century was most information about Pythagoras written?
- Who lived earlier – Pythagoras or Socrates?
4. Otázky, které nutí žáka formulovat na základě textu vlastní názor / postoj a podepřít ho argumenty z textu.
- Do you believe that Pythagoras really discovered the Pythagorean theorem? Why / Why not?
